blank

Light and Heavy users analýza

Vzorce chování u spotřebitelů maloobchodních služeb – Light vs Heavy users u FMCG zboží (Fast Moving Consumer Goods = rychloobrátkové zboží/spotřební zboží).

Heavy users – s větším počtem návštěv mají obecně zkušenosti s větším počtem návštěv v každé kategorii maloobchodních služeb.
Light users – mají tendenci soustředit své nákupy u menšího počtu značek než u heavy users, což naznačuje vyšší úroveň věrnosti u light users. Mezi heavy a light users je evidentních jen málo rozdílů, pokud jde o spokojenost, vnímané riziko nebo velikost nákupu.
Je známo, že těžcí uživatelé nakupují větší množství než lehcí uživatelé.
Proto jsou pro testování předloženy následující hypotézy.

1. Hypotéza:

Heavy users mají větší povědomí o nabídce na trhu než Light users.

2. Hypotéza:

Heavy users zvažovali před nákupem více nabídek než Light users.

3. Hypotéza:

Heavy users mají více zkušeností než Light users.

4. Hypotéza:

Heavy users jsou více loajální než Light users.

5. Hypotéza:

Heavy users mají menší obavy z nákupu, než Light users.

Více přeskakování mezi značkami se objevuje u spotřebitelů, kteří o značkám moc nevědí. Méně vzdělají kupující jsou ochotni nakupovat od většího množství značek.
Můžeme vytvořit i analogii, z počátku je každý lehčí uživatel a testuje různé produkty. Po čase se z některých stanou těžší uživatelé. Tito těžcí uživatelé zúží své možnosti výběru na menší výběr, na základě jejich větších zkušeností, z nichž budou i nadále nakupovat z velké části svazky. Uživatelé light na druhé straně mají obecně méně zkušeností a je pravděpodobné nákup od většího množství maloobchodních prodejen. Proto vám následující hypotézy předkládám k testování.

blank

Coronavirus, vliv strachu a manipulace

Všichni mluví o coronavirus. Akcie padají a všichni mluví o tom, že to bude pokračovat. O čem to celé je? Co s tím mám dělat? Spoustu z těchto věcí se skutečně děje. Mám se bát? Mám za tím mávnout rukou? Tohle není moje pointa. Dívej, tohle není nic nového, média potřebují krize, výzvy, konspiraci, katastrofy. Lidé v médiích se nemůžou dočkat, až přijdou ráno do práce a začnou bombardovat zprávy o viru, který začíná na C. Ale to co ti chci sdělit je úplně jiná věc. V životě jsou dvě věci. Nebezpečí a Strach. Je coronavirus nebezpečný?

Ano, určitě je, musíš se na to připravit, musíš si častěji mýt ruce, měl bys mít kapesní desinfekci po ruce, měl bys omezit návštěvu míst, kde se lidé shromažďují a kde na sebe kašlají a kýchají (např. v MHD). To nahrává firmám s elektrokoloběžkami ve městě a delším pěším procházkám, například z práce. Prostě pokud nemusíte, nejezděte v MHD. Proč? Protože ano, už na coronavirus zemřelo 3.050 lidí. A teď pojďme na to druhé a tím je strach.

Strach dokáže udělat z krtčince Mont Blanc, Takže i když už na coronavirus zemřelo 3.050 lidí, na chřipku ročně zemře 291.000 až 646000 lidí. Jak je možné, že chřipka není buzzword číslo jedna? Strach je něco, co udělá z komára slona. Když vás rodiče vychovávají a neustále do vás hučí, že něco nedokážete, že něco neumíte, prostě tomu pak uvěříte a táhne se to s vámi celý život. Pokud se budete bát coronaviru a jak jednou zakašlete, začnete si opakovat, že to možná máte ten virus, začnete sledovat média, začnete tomu věřit. Dostáváte se do manipulace strachem.

V momentě, kdy podlehnete strachu, věci se vymknou vaší kontrole a začnete být ovečkou, která poslouchá média. Co vám poradím: Vždy když máte strach, představte si co vše už jsme tady měli a z čeho jsme měli strach a jak se to potom vyvinulo. Útok na světové obchodní centrum – dvojčata spadla, všichni najednou měli strach, že bude jeden teroristický útok za druhým. Začali chodit ozbrojení vojáci po supermarketech v ČR.

USA vyhlásila válku proti terorismu. 3. světová válka měla začít – nezačala. Severní Korea a nebezpečí atomovek, Irák, prostě můžeme se otočit a vidíme, co vše jsme už překonali a pořád tu jsme. Jako komunita, ale i jako jednotlivci. Ano je tu skutečné nebezpečí, ale nenechme si diktovat, co si máme myslet a nenechme se ovládat strachem. Ano, poslouchejte důležité zprávy a předcházejte nebezpečí. V momentě, kdy padají akcie, tak za zavřenými dveřmi na tom někdo vydělává. Já se k tomu postavím strategicky.

blank

Jukin Media stojí za banem na Facebooku

Zajímavé pokračování BANu na Facebooku, který stále přetrvává. Obstaral jsem si práva od autora videa, ale neexistuje kontakt, nebo místo, kde bych se dovolal a oznámil Facebooku, že je ban neoprávněný. Co bude dál? Máte někdo zkušenost s jednáním s JUKIN MEDIA? Budu rád, když mi pomůžete a napíšete. Případně sdílejte video, ať se o těchto praktikách dozví co nejvíc lidí.

blank

Jak vznikaly názvy 26 světových značek

Hledáte název pro svou novou značku? Chcete aby byl dobrý? Nebo snad skvělý? Dnes vám představím jak vznikaly názvy 26 světových značek TOP společností na světě!

Budete se divit, jaký původ mají názvy firem, které běžně znáte.

Mrkneme na:

  1. Adobe
  2. Amazon
  3. Apple
  4. Cisco
  5. eBay
  6. Epson
  7. Firefox
  8. Google
  9. Hewlett-Packard
  10. ICQ
  11. Intel
  12. Linux
  13. Lotus
  14. Microsoft
  15. Nokia
  16. Novell – Micro Focus
  17. Sony
  18. Yahoo!
  19. Škoda
  20. Zetor
  21. Carrefour
  22. Haribo
  23. Jeep
  24. Audi
  25. Danone
  26. Subaru
blank

Co je obchodní sdělení dle zákona 480/2004 Sb.

Co je telemarketing?

Jde o hovory po telefonu ze strany call center, obchodních či marketingových společností, které se tímto způsobem snaží oslovit nové, stávající, nebo bývalé zákazníky pro zakoupení produktů nebo služeb, případně je účelem hovoru snaha získat marketingově cenné informace.

Následující text se týká nevyžádaných marketingových hovorů, které jsou uskutečňovány bez vazby na předchozí vztah mezi volaným a volajícím. V případě, že vám volá s telemarketingovou nabídkou obchodník, u něhož jste nakupovali nebo využili službu, není takové jednání a priori porušením GDPR. V takovém případě přejděte na předposlední bod tohoto dokumentu „Vznést námitku proti zpracování osobních údajů“.

Jak zabránit nevyžádanému telemarketingu?

Stávající zákon o elektronických komunikacích nevyžádaný telemarketing výslovně nezakazuje, ale s využitím ustanovení tohoto zákona jej lze výrazně omezit. Možností je postupovat dle ustanovení § 95 a 96 tohoto zákona, podle kterých je možné zaznamenat ke kontaktu účastníka uvedenému ve veřejném seznamu, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu. Nerespektování této vůle účastníka je přestupkem. Účastníci zapsaní do veřejného telefonního seznamu s poznámkou zákazu marketingového volání se mohou obracet s oznámením o porušení zákona přímo na Český telekomunikační úřad. Zápis do veřejného seznamu bezplatně účastníkům zajistí telefonní operátor.

Jestliže není vaše telefonní číslo ve veřejném telefonním seznamu označeno zákazem marketingových volání,
může být kontaktováno.

K aktivní ochraně před nevyžádaným telemarketingem lze využít i možnosti „chytrého“ telefonu a využívat aplikace sloužící k blokování nevyžádaných marketingových hovorů. Jde například o aplikaci typu Nevolejte.cz – Stop Otravům!

Vedle technické možnosti blokace některých příchozích hovorů ve svém mobilním telefonu má volaný účastník možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci, která provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele. Ustanovení § 5b tohoto zákona a násl. Příloha 2, písm. c)
definuje agresivní obchodní praktiky:

Pokud podnikatel opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy.

Jak se bránit nevyžádanému telemarketingu a jak mu předcházet?

Uvést ve veřejném seznamu, že si nepřejete být kontaktován/a za účelem marketingu

Pokud jste již dříve souhlasili s uvedením vašich kontaktních údajů ve veřejném telefonním seznamu, obraťte se na svého telefonního operátora a požádejte jej o uvedení zákazu kontaktování za účelem nabízení obchodu a služeb (přímého marketingu) v tomto seznamu. Dále je možné se obrátit přímo na vydavatele veřejného telefonního seznamu a požádat jej o uvedení zákazu marketingového volání.

Nesdělovat své osobní údaje volajícímu

Nesdělujte své osobní údaje v průběhu nevyžádaného hovoru, zejména pokud nejste schopni identifikovat volajícího. V některých případech volající zná pouze vaše jméno a příjmení, ale hned na začátku hovoru vás vyzve ke sdělení dalších osobních údajů (např. e-mailové adresy, adresy bydliště, data narození atd.), např. pod záminkou ověření totožnosti příjemce hovoru. Pokud máte jakoukoliv pochybnost o nutnosti sdělovat údaje, je lépe další komunikaci s volajícím ukončit.

Identifikovat volající subjekt

Poznamenejte si, kdo vám volal, případně jménem jaké společnosti. Pokud je vaše číslo zapsáno ve veřejném seznamu s poznámkou, že si nepřejete být kontaktováni marketingovými hovory, můžete se obrátit na Český telekomunikační úřad se stížností.

Nevíte, kdo vám volal?

Pokud neznáte identifikační údaje účastníka telefonní stanice, ze které je generováno obtěžující telemarketingové volání, můžete se obrátit na svého poskytovatele služeb elektronických komunikací, který je podle § 67 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích:

…povinen na vaši žádost provést identifikaci účastnického čísla, ze kterého byla uskutečněna obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která jste označil jako obtěžující.

Vznést námitku proti zpracování osobních údajů

Po identifikaci subjektu (název společnosti, adresa, příp. IČO), který vám volal, se na něj můžete písemně obrátit a vznést námitku proti zpracování vašich osobních údajů pro účely přímého telemarketingu. Jakmile vznesete námitku, správce osobních údajů podle čl. 21 odst. 3 GDPR musí přestat bez zbytečného odkladu osobní údaje pro telemarketing zpracovávat.

Požádat o informaci o zdroji získání vašich osobních údajů

Ochrana před nežádoucími telemarketingovými hovory uvedená v § 96 zákona o elektronických komunikacích se nevztahuje na volání uskutečněná z jiných zdrojů, než je veřejný seznam. Volající (marketingová společnost nebo jiný subjekt) totiž může využívat vlastních databází, které nezískal přímo od poskytovatele telekomunikačních služeb.

Ke zjištění, z jakého zdroje volající váš telefonní kontakt získal, je možné využít čl. 15 odst. 1 GDPR a požádat písemně volajícího o informaci o zpracování vašich osobních údajů a konkrétně i zdroji (původu) vašich osobních údajů, které k volání využil.