Teorie omezení aneb teorie řetězu (TOC – Theory of Constrains) je založena na odstraňování omezení z podnikových procesů s cílem maximalizovat průtok a minimalizovat zásoby a operační náklady.
▼
Autorem teorie je E. M. Goldratt. V praxi se můžete setkat i s pojmenováním teorie úzkých míst, nebo teorie slabých míst, či slabých článků řetězu.
▼
Pracovat se systémem podle teorie omezení znamená postupovat v těchto krocích:
➜ Najděte omezení.
➜ Zjistěte, co omezení ovlivňuje a jak je možné ho řídit.
➜ Přizpůsobte okolí omezení tak, aby mohlo podávat nejvyšší výkon.
➜ Upravte omezení tak, aby zvýšilo výkon celého systému.
➜ Pozor! Jestliže se omezení přesune jinam, musíte začít od bodu.
▼
Podniková omezení můžeme rozdělit do tří kategorií:
➜ Fyzická omezení
➜ Procedurální omezení
➜ Omezení v chování lidí
▼
Měření TOC:
➜ Průtok – peníze, které podnik obdrží za realizaci svých výrobků a služeb.
➜ Investice – peníze vydané na nákup potřebných komponent, které jsou v daný moment vázané v podniku (zásoby).
➜ Provozní náklady – peníze vydané na vlastní transformaci zásob na prodejné produkty. Postup aplikace metody TOC obsahuje několik principiálních přístupů.
▼
Základní myšlenka TOC je postavena na:
➜ Principu Sokratovské metody dotazování.
➜ Principu kauzality (následek / příčina / následek).
▼
Teorii úzkých míst (Theory of Constrains) lze zařadit mezi tři hlavní manažerské směry řízení podniků v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, spolu s JIT (Just in Time) a TQM (Total Quality Management).