Abychom mohli efektivně vést ostatní, musíme začít u sebe. Porozumět tomu, co se děje uvnitř nás. Prvního člověka, kterého musí budoucí leader vést, je on sám. Pokud budeme mít správné návyky a postupy, konzistenci a disciplínu, můžeme podobné vlastnosti vyvolávat a podporovat v ostatních.

MSC leadership diagram - mindfulness, selflessness, compassion

Všímavost (Mindfulness)

Jde o jednoduchou, a přesto efektivní formu meditace, která pomáhá získat kontrolu nad divokými myšlenkami a chováním. Lidé, co mindfulness trénují, jsou soustředěnější, a to i mimo meditaci. Mindfulness je skvělou technikou pro omezení stresu, protože máte nad vším kontrolu, neskáčete od jednoho ke druhému a nepřemítáte nad negativními myšlenkami. Celkově jde o účinný způsob, jak zvládnout rušný den poklidným a produktivním způsobem.

Metodu je možno popsat jako program pro skupiny lidí, který má za cíl postupně naučit účastníky rozvíjet všímavost – plné prožívání přítomného okamžiku. Všímavost je rozvíjena pomocí různých meditačních cvičení (např. zaměřených na dech, tělo, pohyb, nehodnotící pozorování myšlenek a představ).

Jon Kabat-Zinn princip uvědomování popsal jako uvědomování si probíhajících prožitků okamžik za okamžikem, vznikající díky záměrnému věnování pozornosti v přítomném okamžiku a bez posuzování. Všímavost definoval jako „neposuzující uvědomování přítomného okamžiku“ (moment-to-moment non-judgmental awareness).

Psycholožka na Harvardově univerzitě Ellen Langer, která tuto metodu studuje, ji popisuje takto:

„Mindfulness je proces aktivního registrování nových věcí. Dostává vás do přítomnosti a jste díky ní citlivější k souvislostem a perspektivě. Jde o podstatu zapojení. Nejde o požírače energie, ale naopak. Mnoho lidí si myslí, že všechno to přemýšlení je stresující a vyčerpávající. Co je ale doopravdy stresující, jsou všechna ta únavná negativní hodnocení, která neustále děláme. A také obavy, že narazíme na problémy, které nebudeme schopni vyřešit.“

Proč je mindfulness v pracovním prostředí najednou tolik populární? Nejdůležitějším důvodem, proč se na ni společnosti jako Google zaměřují, je skutečnost, že mindfulness dokáže zlepšit výkon. Hnutí pro všímavý stav mysli však není jenom o výkonu. Existuje několik dalších důležitých důvodů, proč z této disciplíny dělají velké společnosti svoji prioritu:

  • Uvolňuje stres.
  • Pomáhá se soustředit.
  • Zvyšuje kreativitu.
  • Zvyšuje emoční inteligenci.
  • Mindfulness z vás udělá lepšího člověka.

Nezištnost (Selflessness)

Nezištnost je zavedené a vědomě kontrolované chování nebo instinktivně položená osobnostní charakteristika, projevující se na účinné úrovni, a zahrnuje vysoce rozvinutou vnitřní osobní schopnost ovládat, ignorovat a obětovat své vlastní potřeby s upřímným cílem zajistit prospěch ostatním.

Nezištnost je:

„Moudrost sejít ze své vlastní cesty, cesty svých lidí a cesty své organizace, abys uvolnil přirozený tok energie, kterou lidé přinášejí do práce. Nesobeckost spojuje silné sebevědomí s pokorným úmyslem sloužit.“

Nezištnost je pro nezasvěcené často považována za slabost. Je důležité, aby se nesobeckost snoubila se sebevědomím. Stáváte se aktivátorem.

„Nebojíš se, že někdo zneužije tvé dobroty, protože máš jistotu, že v případě potřeby budeš hájit sám sebe. Zároveň se neřídíš svými vlastními zájmy. Silně se zaměřuješ na blaho svých lidí a své organizace.“

Soucit (Compassion)

Soucit začíná také u nás samotných. Soucit se sebou je rozšířením soucitu na sebe sama ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek. Podle Kristin Neffové, která definovala soucit se sebou v odborné psychologické literatuře, sestává ze tří hlavních složek:

  • Laskavosti k sobě.
  • Lidské sounáležitosti.
  • Všímavosti.

Laskavost k sobě

Soucítit se sebou znamená být k sobě vřelý a laskavý i ve chvílích, kdy se setkáváme s nějakou bolestí nebo s vlastními nedostatky. Takový postoj je opakem ignorování nebo zraňování se přehnanou sebekritikou.

Lidská sounáležitost

Soucítění se sebou zahrnuje také pochopení, že trápení a osobní neúspěchy patří k obecné lidské zkušenosti, kterou sdílíme všichni.

Všímavost

Soucit se sebou vyžaduje dále schopnost zaujímat vyvážený postoj k vlastním negativním emocím, takže pocity nejsou ani potlačovány ani zveličovány. Všímavost zaznamenává negativní myšlenky a emoce se zájmem a otevřeností. Je to receptivní, akceptující stav mysli, díky němuž pozorujeme vlastní myšlenky a pocity takové, jaké jsou, beze snahy je potlačit nebo se jim vyhnout.