Tento týden jsem dostal zajímavou otázku. Proč nemají moje videa větší sledovanost, když mají takový přínos. Dle slov fanouška “Happy Rich”, jsou moje videa velmi užitečná, ale diví se, že kdejaký “ňouma” co na Youtube natočí kravinu má tisíce zhlédnutí a já jen několik stovek.
Komentář z Youtube
Tak jsem dal včera obrázek s potetovanou holkou na ZeptejSeFilipa (skalní fanoušky dobře ví, že občas zkouším prakticky cokoli, v rámci měření, co a jak má dosah). A světe div se. Během několika hodin se strhla skutečně “inteligentní” přestřelka názorů, jestli je, nebo není slečna hezká. Jestli je tetování ještě pořád IN. Jaký typ lidí si nechá něco vytetovat.
Statistika příspěvku 12 hodin po zveřejnění.
Jedna holka tvrdila, že mě údajně sledovala a na základě tohoto příspěvku jsem ji hluboce zklamal. Prý jsem se změnil a už mě asi sledovat nebude. Dokonce jedna starší paní napsala, že by dotyčnou potetovanou dívku stáhla z kůže jako kapra. Lidé mi pak posílali videa, jak se stahuje kapr z kůže. Nechápal jsem, kam až taková diskuze může zajít. Post Engagement byl raketový a lidé lajkovali jako zběsilí. Téměř 100 lajků opravdu nemám u každého příspěvku.
Jsou pouze 2 druhy lidí
Je známo, že populace obsahuje méně lidí, kteří chtějí být ostatním skutečně prospěšní a více těch, kteří si užívají konzumu, svou práci neřeší (nějakou mají) a nemají ambice. Hodí se k tomu jedna z mých nejoblíbenějších básní od Ella Wheeler Wilcox.
“Two Kinds of People”
There are two kinds of people on earth today,
Two kinds of people no more I say.
Not the good or the bad, for it’s well understood,
The good are half bad, the bad are half good.
Not the happy or sad, for in the swift-flying years,
Bring each man his laughter, each man his tears.
Not the rich or the poor, for to count a man’s wealth,
You must know the state of his conscience and health.
Not the humble and proud, for in life’s busy span,
Who puts on vain airs is not counted a man.
No! the two kinds of people on earth I mean,
Are the people who lift, the people who lean.
Wherever you go you’ll find the world’s masses
Are ever divided into these two classes.
And, strangely enough, you will find, too, I mean,
There is only one lifter to twenty who lean.
In which class are you? Are you easing the load
Of the overtaxed lifters who toiled down the road?
Or are you a leaner who lets others bear,
Your portion of worry and labor and care?”
― Ella Wheeler Wilcox
O kvalitní obsah zájem je, ale malý
Naposledy včera jsem dával příspěvek o krásném generátoru vánočních svetrů, kde si můžete sami vytvořit GIF obrázek. Jednoduše, bez znalostí animací. Byl to takový krásný inteligentní dárek, který můžete všestranně kreativně využít. Každý byste tím mohli, když už ne připravit cover photo na Facebook s názvem své firmy, tak alespoň potěšit své známé. Třeba jim vyrobit takovou fotku s jejich jménem. Já to během dnes pro několik fanoušků udělal.
Statistika příspěvku 24 hodin po zveřejnění.
A zájem ostatních? Téměř nulový. Co z toho plyne? Většina lidí jsou ______ (dosaďte si sami). Je to také tím, že užitečný obsah se má použít tak, aby byl dál nějakým způsobem užitečný. Buď se něco nového naučíte, nebo použijete pro to, abyste něco tvořili, zlepšili, nebo využili. Mnoho lidí si ale pustí Ordinaci v růžové zahradě, nebo vtipná videa se psy na Youtube a neřeší nic. Prostě alternativa k televizi. Prostě vypnout a neřešit nové informace.
Ivet mi napsala, že ten vánoční svetr nebere jako kvalitní příspěvek, že jsem to měl srovnávat se svými díly, které jsou kvalitní. Ok, tak tady máte srovnání příspěvku s ohlášením nového dílu:
Statistika příspěvku 24 hodin po zveřejnění.
Ale řešit potetovanou holku a bezvýznamné tlachy okolo, o to bude vždy velký zájem. Je to jako magnet, který lidi přitáhne. Něco, co nemůžou ignorovat. Musí se zapojit a vyjádřit se. Každý se chce pobavit a zažít pocit, že jeho reakci bude někdo řešit. Někdo se tím bude zabývat.
A v tom to je. Když přispíváte do kontroverzního tématu, kde se můžete vyjádřit a manifestovat svůj názor, vaše EGO svítí a získáváte instantní důležitost. To je celé tajemství takového virtuálního obsahu. Jako další odměnou je DOPAMIN, který dostáváte pokaždé, když na vás někdo další zareaguje a vy mu na to jeho můžete opět reagovat. Následně už celý den nemyslíte na nic jiného a na coffee breaku v práci o tom živě mluvíte i se svými kolegy. Je to závislost na vlastní důležitosti, nic jiného.
A já říkám – proč ne. Člověk tak prostě funguje, proč jít proti tomu. Berme to tak, jak to je. Pak ale nemůžeme srovnávat dva naprosto rozdílné příspěvky. Mluvím samozřejmě jen na tu část diváků, která se pohoršuje nad tím, když na Facebook dám něco mimo téma, ale když je něco k marketingovému tématu, tak nekomentují, nelajkují a nedejbože nesdílí. Sdílení je přeci strašná věc pro lidské EGO. Ještě abyste byli součástí něčího úspěchu. Strašná představa. Ano, tohle je ironie. Velká a smutná. Ale musíme jít dál a nenechat se tím odradit.
Opět musím zdůraznit, že mluvím jen na tu část, co mě vždy ráda hodí do pytle s lidmi, kteří permanentně nemají co zajímavého říct, netvoří smysluplný obsah a přihazují do kotle jen kontroverzní témata, na kterých je pravděpodobná velká sledovanost a podle toho také měří svoji úspěšnost. Mezi nimi mě nehledejte.
Snad jsem tedy dal pár podnětů k zamyšlení, že ne všechno se dá měřit sledovaností a také nemá smysl brečet nad tím, že nějaký jiný Youtuber má o tolik větší sledovanost než já. Ať má, já mu to přeji. Každý má to, co si zaslouží a pokud do toho dáváte to nejlepší, nějak se vám to vždycky vrátí v dobrém. Nikdy se nenechte odradit a nehrajte ten krysí závod o sledovanost.
