V tomto článku se budu zabývat dvěma novými kampaněmi: České dráhy – „Společně za čisté vlaky“ Dopravní podnik města Brna – „Kampaň pro nábor nových řidičů MHD“ K této kauze jsem se vyjadřoval například ve článku zpravodajského serveru Aktuálně.cz
Netradiční slogany a sto tisíc korun do začátku. Brno láká nové řidiče do MHD
Ke kampani Českých drah jsem se vyjádřil v tomto článku:
„Radši si najdi holku.“ Stát míří na sprejery vlaků, spíš je ale vybudí, míní znalci
Reklamní kampaně, která otevírají zajímavou diskusi o efektivitě a dopadech reklamních kampaní ve veřejném prostoru. S ohledem na zmiňované kampaně Českých drah a Dopravního podniku města Brna je třeba zdůraznit, že úspěch jakékoliv marketingové strategie je vždy ovlivněn celou řadou faktorů, od demografie cílové skupiny až po kontext, v němž je sdělení prezentováno. Je důležité podotknout, že moje analýza je založena pouze na stávajících dostupných informacích a reflexi na prezentovaná reklamní sdělení.
Nejsem schopen hodnotit celkovou marketingovou strategii ani budoucí směřování kampaně, protože mi k tomu chybí konkrétní kontext a detailní informace. V některých případech je pravda, že reklamní kampaň na hraně kontroverze může vést k vyšší mediální pozornosti a otevření veřejné debaty. Tím může kampaň získat dodatečný rozměr a pozornost, kterou by jinak neměla. Na druhou stranu, je třeba brát v úvahu, že kontroverze nemusí být vždy ku prospěchu věci, pokud se tím naruší image společnosti nebo pokud bude kampaň vnímána jako neetická či nevkusná.
S ohledem na to je důležité zdůraznit, že jakékoli hodnocení jednotlivých prvků kampaně je nutné vnímat v širším kontextu celkové marketingové strategie a záměrů, které mohou být mnohovrstevnaté a promyšlené v dlouhodobém horizontu. Zatímco některé aspekty kampaně mohou působit kontroverzně či neefektivně, je možné, že budoucí fáze nebo další komponenty strategie napraví prvotní dojem a celková kampaň bude hodnocena jinak.
Co se týče kampaně Dopravního podniku města Brna, musím říci, že ačkoliv snaha o humor a nekonvenční přístup může být chvályhodná, zvolené slogany narážejí na hranici vkusu a profesionality. V kontextu veřejného dopravního sektoru, kde je důležitá spolehlivost a respektování veřejného zájmu, by taková kampaň mohla působit příliš infantilně. Jestliže se slogany vymýšlely ve spolupráci s řidiči MHD, mohlo to dopadnout lépe, kdyby zpracovatel reklamy nepublikoval cokoli, co vypadne řidičům z úst na skupinovém brainstormingu. Vypadá to tak, že to, čemu se mohli zasmát někde u kávy ihned bez většího rozmyslu použili, protože to přece musí být vtipné a zajímavé pro všechny. Interní pohled sice může přinést cenné náhledy, ale může také vytvářet zkreslený obraz o tom, co je pro veřejnost přijatelné a co ne.
Chce někdo usednout do šaliny jen kvůli tomu aby mohl legálně cinkat na holky?
Smutnější ukázku ubohosti už asi naznačit nelze. Za tyto slogany se musí stydět i současní řidiči. První slogan „Chceš, aby za tebou holky běhaly? Staň se řidičem MHD!“ sugeruje, že pracovní pozice řidiče MHD může zvyšovat osobní atraktivitu, což je zřejmě myšleno s nadsázkou. Vážnější problém však nastává, když se podíváme na to, jaký obraz takové sdělení vytváří o povolání řidiče MHD. Nabízí se otázka, zda je vhodné spojovat profesionální role s osobním životem nebo atraktivitou v takovém lehkovážném kontextu.
Druhá výzva o „legálním cinkání na holky“ je ještě kontroverznější. Používání výrazu „cinkat“ může být vnímáno jako nedůstojné nebo neetické, a tím pádem by taková kampaň mohla snížit respekt k povolání a samotným řidičům. Oba slogany se tak zdají být pokusem o odlehčení a zaujetí potenciálního zájemce o pracovní pozici, ale riskují, že přitom degradují povolání a mohou působit nevkusně či neeticky. Máme snad brát situaci tak, že řidiči MHD jsou neatraktivní a neschopní ubožáci, za kterými holky neběhají a v běžném životě jim chybí cinkání na holky a tak si své tajné choutky uspokojují řízením MHD?
Kampaň Českých drah „Společně za čisté vlaky” pak vzbuzuje otázky ohledně její efektivity a zamýšleného dopadu. Ačkoli nápad oslovit potenciální vandaly přímo může být na první pohled inovativní, je zde vysoké riziko, že taková kampaň by mohla být nejen neúčinná, ale dokonce kontraproduktivní. Pedantské a až pasivně agresivní výzvy mohou potenciální vandaly spíše pobavit než odstrašit. Skutečným řešením by pak mohl být spíše zvýšený dohled a ochrana majetku, než investice do kampaní, jejichž efektivita je minimálně sporná.
Celkově lze konstatovat, že obě kampaně mohou být příkladem toho, jak nesprávně zaměřená kreativita a nedostatečné porozumění cílové skupině mohou vést k neúspěchu. Efektivní marketingová kampaň by měla být nejen originální, ale také citlivá na kontext a očekávání veřejnosti, které je konečným příjemcem těchto sdělení.