SWOT analýza je vysoce efektivní a jednoduchou pomůckou pro zjištění skutečného stavu, potřebných změn, případných rizik a nezbytných kroků pro přeměnu slabých stránek do silných a eliminaci rizik. Představuje komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek definovaného tématu. Vzhledem k tomu, že v sobě zahrnuje postupy technik strategické analýzy, bývá součástí všech důležitých strategických dokumentů.

SWOT analýza je součástí produktové strategie, marketingové strategie a obchodní strategie.

Základ metody spočívá v definování a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou definovány čtyřmi proměnnými:

  1. Strengths (přednosti = SILNÉ STRÁNKY)
  2. Weaknesses (nedostatky = SLABÉ STRÁNKY)
  3. Opportunities (= PŘÍLEŽITOSTI)
  4. Threats (= HROZBY)

Přičemž:

SILNÉ a SLABÉ stránky jsou vnitřními faktory.

PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jsou vnějšími faktory.

Matice schématu SWOT analýzy

swot

Postup při zpracování SWOT analýzy

1. fáze – analýza vnějšího prostředí

tj. získání informací pro definování příležitostí a hrozeb ve sledované oblasti.

Pod pojmem „PŘÍLEŽITOSTI“ se rozumí významná vnější situace, která má nebo může mít pozitivní vliv vzhledem k řešenému záměru (např. příznivý vývoj ekonomické situace, zájem zahraničních turistů o zajímavé lokality v ČR, příliv zahraničních investic, zlepšování infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů).

HROZBY“ naopak představují možné negativní dopady vnějšího prostředí na řešený záměr. Hrozby si lze představit jako závažné překážky pro realizaci projektového záměru. Mezi takovéto hrozby lze zařadit vstup do EU (např. omezené veřejné zdroje na investice do infrastruktury, prohlubování rozdílů mezi některými regiony, nevhodná geografická poloha, stárnutí populace).

2. fáze – analýza vnitřního prostředí

Druhá fáze je nutná pro označení silných a slabých stránek.

SILNÉ STRÁNKY“ jsou zdroje, dovednosti, pozitivní potenciál a další výhody vzhledem ke standardnímu prostředí, které jsou zároveň výhodné pro řešený záměr (např. hustá síť škol primárního a sekundárního vzdělávání v regionech, rovný přístup mužů a žen ke vzdělávání ve všech stupních a formách, tradice průmyslové výroby, rostoucí pozitivní úloha regionálních center ve vývoji regionů).

SLABÉ STRÁNKY“ naopak představují slabiny, omezení, nedostatky a další negativní faktory vztahující se ke standardnímu prostředí nebo k vnějšímu prostředí. Slabé stránky předznamenávají možné problémy nebo ohrožení projektového záměru (např. vysoká míra nezaměstnanosti ve sledovaném regionu, nedostatečná dopravní obslužnost, nedostatek zaměstnanců s požadovanou kvalifikací, omezená schopnost vzdělávacích institucí včas reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů). Identifikované faktory jsou přeneseny do tabulky, která poskytuje vymezení základního manévrovacího prostoru, v němž bude záměr realizován.