Hranice produkčních možností

Uvádí se také zkratkou PPF. Jedná se o soubor vyrobitelných kombinací dvou statků s danými zdroji a technologiemi, zpravidla má konkávní (vypouklý) tvar.

hranice produkčních možností graf

Mezní míra transformace produktu

Mezní míra transformace produktu (MRPT) je poměr, v němž je možno zaměňovat produkci výrobku Y a produkci výrobku X. Rovná se snížení produkce výrobku Y, které je nezbytné ke zvýšení produkce výrobku X o jednu jednotku.

A – množství výrobku A.
B – množství výrobku B.

PPF je kombinace statků, které může ekonomika při svých celkově omezených zdrojích vyrábět. Ve zjednodušeném modelu jde o kombinace dvou statků, přičemž hranice výrobních možností je vyjádřena konkávní křivkou v důsledku klesající mezní míry transformace produktu.

Při rozhodování CO a JAK vyrábět si ekonomický subjekt volí míru produkce tak, aby byla vždy dosažena hranice produkčních možností (PPF), čímž předchází neefektivnosti výroby. PPF zobrazuje všechny maximálně dostupné kombinace statků, které mohou být vyrobeny při 100% využití daných zdrojů (tzn. výrobních faktorů (tj. práce, půda, kapitál, plus tzv. čtvrtý faktor).

PPF má povětšinou tvar vypouklé konkávní křivky, ale v případě výroby obou statků stejnou technologií má tvar přímky, přičemž. Vždy má negativní sklon a klesá směrem doprava, což je způsobeno omezeností (tj. vzácností) zdrojů.

Zkrácená definice: Hranice produkčních možností (PPF) je ekonomický model, který ukazuje nejvyšší možné množství dvou zboží nebo služeb, které lze vyrobit s danými zdroji a technologií.

Úplná definice: Hranice produkčních možností (Production Possibility Frontier, PPF) je koncept v ekonomii, který ukazuje nejvyšší množství dvou zboží nebo služeb, které lze vyrobit s danými zdroji a technologií v daném časovém období. PPF se obvykle zobrazuje jako křivka nebo oblouk na grafu, kde na jedné ose je jedno zboží a na druhé ose druhé zboží. Hranice produkčních možností ilustruje koncepty jako je efektivnost, trade-offy, opportunity cost a ekonomický růst. Přestože se tento koncept obvykle používá v makroekonomii, marketéři ho mohou využít k optimalizaci alokace zdrojů v rámci různých marketingových strategií a taktik.

Příklad 1: Společnost má určité množství zdrojů, které může investovat do marketingových aktivit, jako je PPC a SEO. V ideálním případě by chtěla maximalizovat úspěch obou aktivit, ale má omezené zdroje. Graf PPF může ukázat, jak mohou být zdroje nejlépe alokovány, aby se maximalizovaly výsledky v obou oblastech.

Příklad 2: Marketingový tým se rozhodl investovat do content marketingu a e-mail marketingu. Použitím PPF mohou identifikovat nejefektivnější rozdělení zdrojů mezi tyto dvě oblasti s ohledem na jejich cíle a omezení.

Nedoporučená situace: Společnost, která se pokusí investovat stejně do všech oblastí marketingu bez ohledu na jejich potenciál nebo účinnost, pravděpodobně nedosáhne optimálních výsledků. Ignorování PPF může vést k neefektivnímu využití zdrojů.

Otázky k zamyšlení:

  1. Jaké marketingové aktivity jsou pro naši společnost nejdůležitější?
  2. Jak můžeme optimalizovat naše zdroje pro dosažení nejlepších výsledků?
  3. Jaké trade-offy jsme ochotni udělat v našich marketingových aktivitách?

Citát: „Není to, co uděláme, ale co se rozhodneme neudělat, co určuje naši schopnost rychle se pohnout.“ – Steve Jobs.

Filip Novák

Filip Novák

Oblasti marketingu se věnuji více než dvě dekády. Rád pomohu i vám při dosahování vašich cílů prostřednictvím konzultací, mentoringu nebo školení.

Sdílet na Facebook
Sdílet na Linkedin

Podpořte na Hithitu