Giffenův paradox

Zkrácená definice: Giffenův paradox odkazuje na zvláštní ekonomickou situaci, kdy se zvýšení ceny zboží vede k vyšší poptávce po tomto zboží, což je v rozporu s zákony poptávky.

Úplná definice: Giffenův paradox je ekonomický fenomén, kdy zvýšení ceny zboží vede k vyšší poptávce po tomto zboží, což je v rozporu s tradičním zákonem poptávky. Tento paradox se pojmenoval podle skotského ekonoma Roberta Giffena. Giffenův paradox se obecně vyskytuje u zboží, které je nezbytné pro přežití a nemá dostupné substituty, jako například levné základní potraviny v chudých ekonomikách.

V realitě je však možno předpokládat, že Giffenův paradox působí pouze pro určitý omezený cenový interval. Vyznačený úsek na PCC a křivce d – tyto úseky si navzájem odpovídají – znázorňuje interval, kde působí Giffenův paradox. Ještě jednou připomeňme, že Giffenův statek musí být méněcenný statek, naopak to neplatí. Pro převážnou většinu méněcenných statků má ovšem křivka poptávky normální klesající tvar.

Normální a podřadný statek

  1. Normální statek: Normální statek je typ zboží, jehož poptávka se zvyšuje s rostoucími příjmy a klesá s klesajícími příjmy. Jinými slovy, když si lidé mohou dovolit utrácet více, pravděpodobně si koupí více normálního statku, a když mají méně peněz na utrácení, pravděpodobně si koupí méně tohoto statku. Příklady normálních statků mohou zahrnovat luxusní automobily, drahé jídlo, zájezdy a další statky, které nejsou nezbytně nutné, ale jejichž konzumace se zvyšuje s rostoucími příjmy.
  2. Podřadný (méněcenný) statek: Na druhé straně, podřadný statek je zboží, u kterého se poptávka snižuje s rostoucími příjmy. Tedy na rozdíl od normálního statku, když lidé mají více peněz na utrácení, pravděpodobně si koupí méně tohoto podřadného statku. Příklady podřadných statků mohou zahrnovat levné potraviny jako je třeba rýže nebo těstoviny, použité oblečení, nebo cestování hromadnou dopravou.

Důchodový a substituční efekt

  1. Substituční efekt: Když cena jednoho statku stoupne, tento statek se stává relativně dražším ve srovnání s ostatními statky. Substituční efekt odráží, jak spotřebitelé reagují na tuto změnu tím, že kupují méně tohoto dražšího statku a více nějakého jiného statku, který je nyní relativně levnější. Tento efekt je založen na představě, že statky mohou být nahrazeny jinými statky.
  2. Důchodový efekt: Důchodový efekt odráží změnu kupní síly spotřebitele v důsledku změny ceny statku. Když cena statku stoupne, spotřebitel má pocit, že jeho „důchod“ nebo kupní síla klesla, protože nyní si může dovolit koupit méně tohoto statku za stejné peníze. To může vést k tomu, že spotřebitel nakoupí méně tohoto statku. Na druhé straně, když cena statku klesne, spotřebitel má pocit, že jeho kupní síla vzrostla, a tak může nakoupit více tohoto statku.

Oba tyto efekty dohromady vysvětlují zákon poptávky – že množství statku, které spotřebitelé chtějí koupit, klesá, když cena stoupne. Výjimkou mohou být Giffenovy statky, kde důchodový efekt převažuje nad substitučním efektem a vede k paradoxnímu jevu, kdy spotřebitelé nakupují více statku, i když jeho cena stoupne.

Paradoxní situace na trhu

Je to paradoxní situace, že s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním efektem. Tento, v realitě velmi řídký případ, nazýváme Giffenův paradox (jako příklad se uvádí vývoj poptávky po bramborách v Irsku v období hladomoru v 19. století, poptávané množství rostlo i při růstu ceny brambor). Giffenův paradox přichází v úvahu u statků, které tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojování základních potřeb a současně nejsou dostupné jejich substituty v odpovídajících cenových relacích. Změna ceny těchto statků podstatně mění reálný důchod, proto může důchodový efekt převážit nad efektem substitučním. Giffenův paradox je znázorněn na obrázku. Pro Giffenův statek má zvláštní tvar i křivka PCC, která se sklání k „severozápadu“ (a ne k „severovýchodu“ nebo „jihovýchodu“, jak je tomu v typickém případě na obrázku). Křivka poptávky pro Giffenův statek je rostoucí.

Pro marketéry je Giffenův paradox důležitý, protože narušuje tradiční modely cenové elasticity. To může ovlivnit strategii cenového stanovení, zejména u základních potravin nebo jiných nezbytných produktů.

Příklad 1: V době ekonomické krize může dojít k Giffenovu paradoxu, když se zvýší cena levného základního zboží, jako je chléb. Lidé s omezenými zdroji mohou začít kupovat více chleba na úkor dražších potravin, protože je to nejlevnější možnost, jak se nasycovat.

Příklad 2: Společnost vyrábějící základní potraviny může zjistit, že navzdory zvýšení cen jejich produktů, jejich prodej neklesá, ale naopak roste. To je příklad Giffenova paradoxu, který by mohl nastat v ekonomicky slabých regionech.

Nedoporučená situace: Giffenův paradox je specifický scénář a ne všechny zvýšení cen vedou k zvýšení poptávky. Neúspěšný pokus o využití tohoto paradoxu bez pochopení specifických podmínek a kontextu může vést k poklesu prodeje.

Otázky k zamyšlení:

  1. Jaké produkty v našem portfoliu by mohly být náchylné k Giffenovu paradoxu?
  2. Jaké ekonomické nebo sociální podmínky by mohly vést k Giffenovu paradoxu?
  3. Jak bychom měli nastavit naši cenovou strategii, pokud očekáváme výskyt Giffenova paradoxu?
Filip Novák

Filip Novák

Oblasti marketingu se věnuji více než dvě dekády. Rád pomohu i vám při dosahování vašich cílů prostřednictvím konzultací, mentoringu nebo školení.

Sdílet na Facebook
Sdílet na Linkedin

Podpořte na Hithitu