Hranice příjmové chudoby

*Hranice příjmové chudoby – jedná se o čisté příjmy (při kategorizaci domácností dle úrovně peněžních příjmů je vždy brán v úvahu čistý příjem). Čistý příjem je definován jako souhrn příjmů domácnosti a jejich členů (tj. hrubé výdělky, příjmy z podnikání, kapitálové příjmy) s přičítáním sociálních dávek a transferů mezi domácnostmi, avšak s odečtením daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Tato hodnota představuje celkový příjem, který má domácnost k dispozici pro nákup zboží a služeb, a lépe tak odráží životní úroveň domácnosti než příjmy před zdaněním či pouze pracovní příjmy.

Proč je důležité sledovat příjem na úrovni domácnosti?

Životní podmínky jedince nejsou založeny pouze na jeho vlastním příjmu, ale i na příjmech ostatních členů domácnosti. Při měření příjmů na úrovni domácnosti tedy předpokládáme, že všichni její členové sdílejí stejný životní standard a jejich pozice v rámci příjmového rozdělení je shodná. Ačkoliv tento předpoklad nemusí vždy platit, jde o nejméně náhodný odhad, který můžeme provést na základě dostupných dat.

Míra ohrožení příjmovou chudobou

Míra ohrožení příjmovou chudobou – představuje podíl osob v domácnostech s nižším příjmem než 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu. V roce 2021 dosáhl 8,6 %. Hranice ohrožení zohledňuje velikost a složení domácnosti.

Typy domácností

Velikost domácností

Je třeba vzít v úvahu také různé životní náklady, které jsou spojeny s velikostí domácnosti. Například úplná rodina s dětmi má vyšší náklady na bydlení, potraviny, školné a další výdaje, které jednotlivec mít nemusí. Proto je hranice ohrožení příjmovou chudobou pro úplnou rodinu vyšší než pro jednotlivce. Je důležité zohlednit reálné situace a potřeby rodin s různým počtem členů.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou pro jednotlivé typy domácností vypočítáme jednoduchým přepočtem pomocí modifikované stupnice spotřebních jednotek OECD, kde jsou více zohledněny úspory z počtu. První dospělé osobě v domácnosti se přiřazuje váha 1,0, dalším osobám starším 13 let váha 0,5 a dětem do 13 let včetně váha 0,3. Tj. pro pár s jedním dítětem do 13 let to je 14 055 × 1 + 14 055 × 0,5 + 14 055 × 0,3 = 25 299 Kč.

Kdo je pod hranicí příjmové chudoby?

• Jednotlivci s měsíčním příjmem pod 14 055 Kč.
• Rodič s dítětem do 13 let s měsíčním příjmem pod 18 271 Kč.
• Dvojice dospělých s měsíčním příjmem pod 21 082 Kč.
• Dvojice dospělých s dítětem do 13 let s měsíčním příjmem pod 25 299 Kč.
• Partneři se dvěma dětmi do 13 let s měsíčním příjmem pod 29 515 Kč.

„Zmíněné údaje však nelze navázat na typy domácností (úplné rodiny / neúplné rodiny), protože v nich je definice dítěte jiná (vyživovaným dítětem může být osoba až do 25 let),“ uvádí Mgr. Tereza Hrdoušková, odborný rada z Českého statistického úřadu.

Úplné rodiny tvoří manželský (partnerský) pár s vyživovanými dětmi, nebo bez nich, mohou v nich být i další osoby. Úplné čisté rodiny se skládají pouze z rodičů (partnerů) a vyživovaných dětí.

Neúplné rodiny tvoří rodič a alespoň jedno dítě, také v nich mohou být další osoby. Neúplné čisté rodiny se skládají z jednoho rodiče a vyživovaného dítěte, popř. vyživovaných dětí.

Nerodinné domácnosti vytváří dvě osoby nebo více, a to příbuzných i nepříbuzných, které netvoří rodinnou domácnost (např. sourozenci).

Ročenka podle typu domácností neobsahuje kategorii nerodinné domácnosti. K informaci o existenci nerodinných domácností jsem se dostal až po konzultaci s vedoucí Oddělení sociálních šetření – paní Ing. Táňou Dvornákovou z Českého statistického úřadu.

Výpočet pro nerodinné domácnosti:

100 – (60,1 + 9,4 + 29,9) = 100 – 99,4 = 0,6 %

Vzdělanostní úroveň domácností

Data v tabulce nepocházejí ze SLDB 2021 (Sčítání lidu, domů a bytů), ale z výběrového šetření Životní podmínky EU-SILC. Data byla zpracována za 8 677 hospodařících domácností a zjištěné údaje jsou přepočteny na celou populaci ČR.

„V prvním řádku jsou počty osob žijících v domácnostech pod hranicí příjmové chudoby, v ostatních řádcích jejich procentuální podíl v příslušné podskupině osob. Lze to tedy interpretovat tak, že míra ohrožení příjmovou chudobou je nejvyšší u nízké vzdělanostní úrovně domácnosti (tj. kdy oba partneři mají nejvýše základní vzdělání, jde o 45 % k roku 2021 ze všech domácností, které mají nízkou vzdělanostní úroveň),“ upřesňuje Bc. Anetta Paučinová, odborný rada oddělení podpory uživatelů z Českého statistického úřadu.

Pro určení vzdělanostní úrovně domácnosti se bere v úvahu nejvyšší úroveň vzdělání hlavy domácnosti a jejího partnera. Poté se domácnosti kategorizují do odpovídajících vzdělanostních skupin následovně:

• nízká – oba partneři mají nejvýše základní vzdělání nebo jsou bez ukončeného základního vzdělání,
• střední – alespoň jeden z partnerů má vyšší vzdělání než základní a zároveň ani jeden z partnerů nemá vzdělání vysokoškolské,
• vysoká – alespoň jeden z partnerů má vysokoškolské vzdělání (včetně bakalářského).

Pro nejnovější údaje o příjmech a životních podmínkách domácností navštivte webové stránky Českého statistického úřadu (czso.cz) a vyhledejte „Příjmy a životní podmínky domácností“ pro aktuální rok.

Životní podmínky domácností (EU-SILC)

Čisté příjmy českých domácností vzrostly v roce 2022 meziročně o 7,7 %, reálně však poklesly o 6,5 %.

Míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosáhla úrovně 9,8 %, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 6,3 %. Ukazují to výsledky pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech.

Průměrný roční čistý peněžní příjem domácností na osobu 2022

259 850 Kč

Počet hospodařících domácností 2023

4 545 489

Míra ohrožení příjmovou chudobou 2023

9,8 %